co je vlastně ketonová dieta

 

Krátké seznámení s KetoLinie/ketonovou dietou.

Co to vlastně proteinová nebo také bílkovinová dieta je? Jedná se o metodu hubnutí, která přináší rychlé výsledky bez hladovění a stresu. Byla vynalezena harvardským profesorem George L. Blackburnem, jenž přišel na to, jak nejrychleji lidský organismus spaluje uložené tuky. Tento stav definoval jako stav ketóza. Tato dieta je v současnosti velkým hitem v oblasti hubnutí. Je to jedna z nejrychlejších diet, kde dochází k JoJo efektu zcela výjimečně. Je založena na sníženém příjmu sacharidů, tuků.

Při běžných dietách může tělo redukovat až 40% váhového úbytku ze svalů. A protože jsou svaly hlavním spalovačem tuků, je důležité je zachovat. Proto je KetoLinie proteinová dieta dobré řešení pro redukci nadbytečných kilogramu a zachování svalové hmoty. Profesoru Blackburnovi se tedy podařilo objevit stav zvaný Ketoza a jak tento stav navodit (viz. ketóza). Výhoda ketonové diety je, že díky ketóze hubneme bez pocitu hladu. Proto je KetoLinie dieta založena na vysoce kvalitních a dobře vstřebatelných bílkovinách, které nám chrání svalovou tkáň a zabraňují pocitu hladu. Připravovat si proteinovou dietu z běžných potravin

není pro zdraví úplně vhodné a je to také časově náročné. Proto je KetoLinie velmi vhodnou volbou pro proteinovou dietu.

Stav zvaný ketóza:

Ketóza je stav organismu, který je tělu vlastní. Dochází k němu omezením sacharidů a zvýšením příjmu bílkovin a tuků. Do ketózy se tělo dostává nejčastěji 2 až 5 dnů od začátku ketonové diety. V ketóze začne tělo účinně spalovat vlastní tukové zásoby. To, že se Vaše tělo dostalo do ketózy, poznáte podle toho, že máte spoustu energie a kilogramy a hlavně centimetry rychle mizí. Ketóza nám stojí za tím, že prakticky nemáme pocit hladu. V ketóze se nám snižuje také hladina tuků v krvi a v neposlední řadě chrání naši svalovou tkáň.

 

Jak pokračovat po skončení keto diety, aby se nám kila nevrátila.

Jestli chcete Vaši váhu udržet, nebo ještě lehce snižovat i po skončení diety, máme pro Vás některá výživová doporučení. Jsou navržena tak, abyste se vrátili ke zdravému životnímu stylu tzv. k racionální stravě.

- Držte se omezení tuků na 30% energetického příjmu, vyhněte se hlavně přepalovaným a živočišným tukům.

- Omezte solení, optimální denní příjem je 4,5 g na den.

- Zvyšte konzumaci ovoce a zeleniny. Jejich denní příjem by měl být 200 g ovoce a 400 g zeleniny.

- Alkoholické nápoje pijte střídmě, jejich denní příjem by neměl být vyšší než 30 g čistého alkoholu denně (1 až 2 sklenice piva, 2 sklenky suchého vína, nebo 2 koktejly).

- Sledujte svůj jídelníček, jezte pestrou stravu rozloženou do celého dne.

- Zvyšujte svou tělesnou aktivitu, alespoň třikrát týdně.

- Dodržujte pravidelný pitný režim 2-3 litry vody denně.

- Zvyšte příjem mléčných výrobků, vhodné jsou hlavně zakysané mléčné výrobky.

- Omezte spotřebu cukrů a potravin s vysokým glykemickým indexem.

- Zařaďte raději potraviny s nízkým, nebo středním glykemickým indexem.

- Omezte, nebo úplně vyřaďte, smažené potraviny, polotovary, průmyslově zpracované potraviny.

- Na teplou i studenou kuchyni používejte kvalitní rostlinné oleje, např. olivový olej, nebo sezamový za studena lisovaný olej.

- Zvyšte příjem vitamínu a minerálů.

 

Potraviny s vysokým glykemickým indexem:

řadíme mezi ně např. chléb pšeničný bílý, brambory vařené bez slupky, dýni, tykev, brambory šťouchané, hranolky smažené, bílou pšeničnou mouku a výrobky z ní (rohlíky, bagety, chléb), kukuřičnou a bramborovou kaši, rýži tmavou natural, kukuřici, popcorn, cukr, rýži předvařenou, vařenou mrkev, med, rýžovou mouku, pivo, slazené nápoje (limonády, coca cola, tonic), pizzu, chipsy, corn flakes, sušenky, donuty, čokoládové tyčky typu Mars, sladké snídaňové obiloviny, meloun vodní, burizony.

 

Potraviny se středním glykemickým indexem:

řadíme mezi ně např. špagety 20 minut vařené, mouku žitnou, hrozinky, banán, brambory vařené v páře, kuskus, meloun žlutý, brambory vařené ve slupce, celozrnný chléb, müsli tyčinky, bílou dlouhou rýži, máslové sušenky, sušenky bohaté na vlákninu, chléb pita, vařené těstoviny, rýži basmati, rýži hnědou, hrášek zelený, jogurt sojový, sladké brambory, ovesnou kaši.

 

Potraviny s nízkým glykemický indexem:

řadíme mezi ně např. všechny druhy listových salátů, ořechy vlašské, kořenovou zeleninu, cizrnu, těstoviny celozrnné, fazole červené, zelené i bílá, oříšky kešu, houby, rajče, brokolici, hrách, čočku červenou i zelenou, papriku, cibuli, česnek, meruňky, jahody, borůvky, maliny, třešně, broskev, mandarinku, pomeranč, citron, čokoládu hořkou min. 70% kakaa, mléko polotučné a odtučněné, mléko sojové, marmeládu bez cukru, qinoa, jogurt bílý, mrkev syrová, jablko, burské oříšky nesolené, grapefruit.